Kdy začít věnovat pozornost úzkosti?

Stalo se Vám, že jste se najednou v přítomnosti lidí cítili nekomfortně a obtížně se vám začalo dýchat? Měli jste někdy strach o svoji budoucnost tak moc, že jste zapomněli žít v přítomnosti? Chodili jste na různé schůzky o mnoho dříve, pro případ, co kdyby se stalo něco cestou a vy byste to nestihli? Prožívání pocitů strachu a obav není vůbec příjemné. S těmito pocity se denně potýká spousta lidí. Terapie dokáže úzkostní prožívaní zmírnit.

Projevy úzkosti

Úzkost se projevuje jako nepříjemný pocit ohrožení a napětí, s různou intenzitou – od mírného neklidu až po návaly paniky. Úzkostné pocity nám mohou připomínat strach či stres, jsou zde ale určité rozdíly.

Rozdíly mezi úzkostí a strachem

Úzkost – je dlouhodobá, obavy pramení z něčeho neurčitého, může trvat několik vteřin, nebo měsíců, není obranným mechanismem, může přerůst do v duševní onemocnění.

Strach – je přirozenou obranou těla, která nám může pomoct v nebezpečných situacích, reakce na nebezpečí je krátkodobá a na konkrétní věc, po odeznění situace časem odezní i strach.

Symptomy se většinou projevují ve stresující situaci, ale mohou se objevit i bez zjevné příčiny. Patří sem:

• Pocení
• Vyšší dechová intenzita a tepová frekvence
• Zažívací potíže
• Problém s polykáním
• Pocity na omdlení
• Napětí ve svalech
• Třes

Tyto symptomy mohou být tak nepříjemné, že se jim můžeme snažit utéct, a proto se časem začneme vyhýbat situacím, které by mohly úzkosti vyvolat. Situacím se můžeme vyhýbat:

• Fyzicky – sebe izolace (narušuje společenský život a může ohrozit vztahy, vyhýbaní se společenským událostem (př. Sociální fóbie)
• Emočně – snaha oprostit se od nepříjemných pocitů (př. pomocí alkoholu nebo omamných látek)

Úzkost je přirozenou reakcí na životní události, pokud ale se s ní potýkáme opakovaně a začíná negativně ovlivňovat náš život, je dobré zjistit společně s odborníkem, jestli nepřerůstá v psychické onemocnění.

Kdy se úzkost mění v poruchu?

Pokud úzkost trvá příliš dlouho, je intenzivní, pokud se děje v situacích, které za normálních okolností nejsou stresující a pokud nám brání ve fungování. Nejčastější typy úzkostných poruch jsou Generalizovaná úzkostní porucha (GAD) - neustálý pocit, že něco není v pořádku a že se něco nepovede podle jeho představ. Jejím spouštěčem může být mimo jiné dlouhodobý stres nebo náročné životní události (odchod ze zaměstnání, rozchod, úraz a s ním spojená omezení). Přichází plíživě a postupně roztáčí začarovaný kruh strachu, obav a úzkostí, kterým později podlehne i kritický rozum. Člověk s touto poruchou v kritickou chvíli nedokáže vyhodnotit, že pravděpodobnost, že se stane ten nejhorší scénář, který si dokáže představit, je mizivá. Místo toho věnuje svou pozornost stresorům a zabývá se otázkou "Co kdyby?" a Úzkostně depresivní porucha – zatímco u GAD jde spíše o myšlenky typu "Mám strach, protože to určitě špatně skončí," úzkostně depresivní porucha zní asi takto: "Nemá to cenu, stejně to určitě zase nezvládnu." Obavy se pomalu přesouvají do úrovně smutné nálady, která člověka vede k celkovému útlumu. Protože je tato porucha kombinací úzkosti a deprese, člověk se zde potýká se smutkem, demotivací, beznadějí a proměnlivou náladou. Časté jsou pocity viny, neustálé sebeobviňování se, špatné zvládání kritiky a nízké sebevědomí.

Jak léčit úzkostní poruchu?

Nejčastěji se úzkostné poruchy léčí psychoterapií, která může být dle závažnosti onemocnění podpořena léky (obvykle antidepresivy). Léčbu podporuje také pravidelný pohyb, který napomáhá k odbourávání stresu, dostatek spánku a zdravá strava. Doporučuje se v první řádě vyloučit i somatická onemocnění, která mohou mít podobné projevy jako úzkostné poruchy. Pokud na sobě pociťujete příznaky, svěřte se svému lékaři nebo psychoterapeutovi.

Jak na úzkost?

S mírnou úzkostí mohou pomoci techniky zaměřené na tělo. Různé relaxační metody, které nabuzený organismus opět uvedou do klidu, a tak uleví i napjaté mysli a emocím. Ku příkladu:

• Řízené dýchání – právě koncentrace na náš dech nás odvede od úzkostných myšlenek a pomůže se zklidněním mysli. Tato metoda je jedním z nejrychlejších způsobů, jak zmírnit náhlý záchvat úzkosti.
• Imaginace – zapojení své představivosti. Představte si nějaké bezpečné místo a nabídněte své mysli obrazy, ve kterých své starosti posíláte daleko od sebe. Úzkost je totiž převlečený strach a ten je často zase obavou ze ztráty kontroly. A právě umění odevzdat své starosti můžete takto jednoduše nacvičovat.
• Meditace – meditace nám pomůže zaměřit se na přítomný okamžik a vnímat své tělo. Může nám tak pomoci oprostit se od obav z budoucnosti a zklidnit zaneprázdněnou mysl.
• Rozhovor s druhou osobou – sdílení svých obav, ideálně s odborníkem. Psychoterapeut vám kromě podpory pomůže pomoci pochopit i dynamiku úzkostí.